Úvod
Také občas onanujete?
Onanie v kterémkoliv lidském věku u obou pohlaví nemůže v žádném případě vést k žádným zdravotně neblahým následkům. Pokud však listujeme odbornými články a zdravotně osvětovými ponaučeními starými padesát let, najdeme ovšem mnoho různých varování. Na účet onanie byl připisován kdejaký lidský neduh od nespavosti až k vysychání míchy, pres celkovou tělesnou slabost až k naprostému zblbnutí. Barvitě jsou popisovány všechny zdravotní újmy, které onanistu dříve či později potkají. Dokonce i Bohumil Hrabal připomíná poučný spisek páně Batisty, po jehož přečtení jistě každý jedinec provozující onanií musel nutně trpět nepřekonatelnými výčitkami svědomí. Není tedy diw, že po takovémto strašení se pak opravdu někdy dostavila značná nesoustředěnost, třas rukou a špatné spaní.
Ve skutečnosti patří onanie do normálního vzorce lidského sexuálního chování a v určitém věku bývá téměř pravidlem. Sigmund Freud na jedné přednášce pravil, že každý z jeho posluchačů zcela jistě onanoval a pokud to někdo nepřiznává, je téměř jisté, že onanuje dosud. Je pravda, že u mužského pohlaví bývá onanie více rozšířena, u žen však na sebe bere zase různé podoby. Způsob sexuálního dráždění u ženy je tak rozmanitý, že závěry jednoho sexuologického výzkumu vyzněly v tom smyslu, že snad nejsou na světě ani dvě ženy, které by onanovaly stejným způsobem.
Také postoj lékařské vědy k onanii doznal v poslední době značné změny. Zatímco v dobách ctihodného pana Batisty byla onanie zatracována a považována málem za zhoubu lidstva, již před několika desetiletími nebylo sporu o tom, že se jedná o naprosto neškodnou činnost. Ale to ještě není všechno. Moderní sexuologie zcela jednoznačně hájí názor, že onanie je počínání blahodárné. Spíše budí pozornost ti jedinci, kteří onanovat nedovedou, kteří to nikdy nezkusili nebo kteří při onanii neprožívají příjemné pocity. V těchto případech příroda signalizuje, že něco není v pořádku. O to více nepochopitelný je postoj některých "vychovatelů", kteří jsou dosud schopni onanii trestat. Rovněž postoj některých církví je zcela nekompromisní. Jejich učení vychází s největší pravděpodobností již ze Starého zákona, I. knihy Mojžíšovy. Hospodin se tenkrát s hříšníky příliš nepáral. Pověstný průkopník onanie, biblický Onan, po němž je vlastně tato činnost pojmenována, byl stižen krutou trestající rukou za to, že "vylil semeno své na zem". Dosud ovšem není jasné, zda skutečně prováděl onanistické praktiky, či zda snad nešlo pouze o přerušovanou soulož. V každém případě Hospodinem stanovený trest byl absolutní: ubohý Onan byl za své počínání usmrcen. Pokud by tento trest Hospodin důsledně praktikoval i nadále, lze kvalifikovaně pochybovat o tom, zda by se lidstvo vůbec dožilo počátku svých kulturních dějin.
Chtěl bych tedy čtenáře ujistit, že onanie, aď už prováděná rukou nebo pomocí sexuálních pomůcek, nemá žádné škodlivé tělesné ani duševní následky. Naopak může pomáhat uvolnit sexuální napětí osobám, u nichž je normální pohlavní styk obtížný nebo nemožný. Jedná se především o tělesně postižené jedince, nebo o lidi osamělé, kteří mají z různých důvodů znemožněn styk s okolím.
Dokonalé poznání vlastního těla pomáhá také zdravému rozvoji sexuálních schopností. Žena, která má dobře zmapována všechna místa, jejichž dráždění vyvolává příjemné pocity, nemá už pak zpravidla problémy s tím, aby právě tento druh dráždění převedla do své partnerské komunikace. Naproti tomu osoby, které mají před svými vlastními pohlavními orgány jakýsi ostych, bojí se na sebe sáhnout a někdy se dokonce bojí i pořádně se umývat, jsou vážnými adepty budoucí klientely sexuologických poraden. Nabádáme proto už i mladé dívky k tomu, aby se dokonale seznámily se svými zevními pohlavními orgány, prohlédly si tuto intimní část lidského těla třeba v zrcadle a nebály se experimentovat.
94
Co si o tom myslíte?
Dovolil bych si uvést na pravou míru problematiku osoby Ónana, zmiňovaného v Bibli. Ónan byl potrestán Bohem za to, že porušil levirátní právo, které ukládalo bratru zemřelého manžela oženit se s vdovou po bratrovi a zplodit mu syna, jenž by pak pokračoval v jeho rodu, pokud se to jemu samotnému nepodařilo. Ónan si řekl, že se nebude starat o cizího syna a nechtěl jej tedy spliodit, čímž vážně porušil zákon židů. Opakovaně provozoval přerušovanou soulož, aby nedostál své povinosti a nezplodil syna, jenž by nenesl jeho jméno. Toto bylo provinění Ónanovo, nikoliv sebeukájení, jak se mylně popisuje v tomto článku. Bibli je nutné brát jako celek a nevytrhávat pasáže z kontextů, protože pak jsou matoucí a podávají nám klamný obraz.
