• facebook
  • twitter
  • rss

Společně k cíli

Důvěrné lůžko, ble, již přijalo milence oba;
ložnice zavřena, Můzo, před dveřmi zastav svůj krok.
Bez tebe, od sebe sami, si řeknou tam nesčetná slova,
levice na lůžku věru nebude ležet jen tak.
Prsty si najdou již svou práci na oněch částech,
do nichž potají Amor nořívá šípů svých hrot.
Věř mi že vrcholná rozkoš se nikdy uspíšit nemá,
nýbrž průtahem dlouhým zvolna se přivábit má.
Až pak nalezneš místa, jichž dotek ženu vždy blaží,
Nech ať ti nebrání stud dále se dotýkati jich;
uvidíš její oči, jak lesknou se kmitavým jasem,
jako když od jasných vod slunka se odráží zář;
k tomu se přidruží vzdechy a druží se líbezný šepot,
vzlykání sladké a slova, k lásky jež hodí se hrám.
Neopusť však svou paní, když větších jsi použil plachet,
ani ať ona svou plavbu neskončí dříve než ty.
Najednou spějte k cíli! To teprv je vrcholná rozkoš,
jestliže, zmoženi stejně, leží pak žena i muž
Takový udržuj běh, když klidu ti po vůli přáno,
a když tě nenutí strach uspíšit tajný ten čin;
není li bezpečný průtah, vší silou se do vesel opři,
ostruhou pobídni koně, jenž se už do trysku dal.

6.3.2002
Autor: Publius Ovidius Naso
Hodnocení: 134 Kladné hodnocení/Záporné hodnocení 54
Zobrazeno: 4606x

Co si o tom myslíte?

Jméno: Email pro odpověď: (Nebude zobrazen)

Napište svůj dotaz, nebo komentář:
Používejte diakritiku, nepoužívejte HTML tagy. Vulgární a příspěvky nesouvisející budou odstraněny.