• facebook
  • twitter
  • rss

Děti a pornografie

Zatoužili jste někdy ve školním věku podívat se své spolužačce pod sukně? Hráli jste si snad někdy oblíbenou dětskou hru "na pana doktora" a prohlíželi jste genitál opačného pohlaví? Dostal se vám snad ještě před nabytím věku zletilosti někdy do rukou nějaký pornografický materiál? Nechtěl bych vám příliš sahat do svědomí, ale jsem přesvědčen o tom, že převážná většina odpoví na mnohé tyto otázky kladně.

V tom případě mám ovšem ještě několik otázek. Domníváte se, že výše uvedené zážitky vás nenapravitelně poznamenaly na celý život? Udělaly z vás člověka úchylného? Způsobily impotenci nebo frigiditu? Nedokážete se proto zamilovat, prožít skutečnou lásku? Cítíte se citově vyprahlým vyvrhelem společnosti?

Pokud na výše uvedené otázky odpovíte pravdivě, vyplyne z toho i obtížně chápajícím nezvratitelný fakt, že projevy dětské sexuality jsou úplně normálním vzorcem lidského chování. Sexuálně nemocní lidé se naopak častěji rekrutují z těch, u nichž se takové choutky nikdy neprojevují, nebo v případech, kdy jsou násilím nekvalifikovaných vychovatelů potlačovány.

Jak často se setkáváme s názorem, že dětem nepřísluší nejen sexuální znalosti, ale dokonce ani sexuální pocity! Dětská zvídavost je potlačována v zájmu mylné představy, že tyto sexuální pocity jsou nečisté a děti se přece nesmějí ušpinit. Prožívání sexuálních her v dětství je předobrazem dospělých sexuálních rolí. Kdo je neprožije, zůstává doživotním nedoukem stejně jako když v abecedě vynechal několik důležitých písmen a v počtech pár číslic.

A jak vypadá poučování naší mládeže o sexualitě? Informace zahrnují převážně strašení z nebezpečných následků. Ne že by neexistovaly. Ale ruku na srdce: kdy jsme naposledy poučili děti o tom, že kromě kapavky a potratů existuje také sexuální radost, potěšení a štěstí? Není divu, že v naší společnosti pak vyrůstají lidé, kteří považují svou sexualitu za něco jako zhnisaný vřed na hýždi nebo zlomenou nohu.

Dopustím se zde prohlášení skoro svatokrádežného, ale jsem přesvědčen o tom; že ani pohled na pornografii mládeži neuškodí. Existuje dokonce jeden výzkum o tom, že děti, které byly seznámeny s "neslušnými obrázky" se stávají daleko méně často obětí pedofilních útočníků. Pedofilové sklízejí svou žeň především mezi mládeží nepoučenou. Nejlepší prevencí sexuálního násilí proti dětem je totiž pozitivní vztah k sexualitě, nikoliv nevědomost, stud a pokrytečné svatouškovství.

Vaše eventuální dopisy předám raději některým světovým sexuologickým kapacitám. Jednou z nich je prof. Dr. John Money z USA, od něhož jsem si "vypůjčil" některé tyto myšlenky.

6.3.2002
Autor: MuDr. Radim Uzel
Hodnocení: 140 Kladné hodnocení/Záporné hodnocení 50
Zobrazeno: 5066x

Co si o tom myslíte?

Jméno: Email pro odpověď: (Nebude zobrazen)

Napište svůj dotaz, nebo komentář:
Používejte diakritiku, nepoužívejte HTML tagy. Vulgární a příspěvky nesouvisející budou odstraněny.